Jak se stavělo dříve a jak se žije dnes

Za minulého režimu, kdy stát zvýhodňoval novomanželské půjčky a bydlení pro mladé rodiny, se stavěly zpravidla větší domy, než se staví dnes. Bývaly to patrové rodinné domy s velkými okny, protože velká okna byla moderní a málokdo tehdy slyšel o pasivních domech anebo o nízkoenergetických domech. Neexistovaly solární panely, které by si lidé montovali na střechy, nebylo třeba šetřit a přemýšlet o tom, že by byla vhodnější menší okna s dvojskly, trojskly, prostě se to tehdy nenosilo. Domy se stavěly s výhledem na to, že mladí budou mít zajištěné bydlení např. v patře a kolaudovaly se v rodinném domě i dvě bytové jednotky. Domy bývaly podsklepené. Ve sklepě byl prostor na uhelnu, protože se víceméně topilo uhlím. Bylo totiž v té době nejlevnější. Byly tam místnosti, kam se v pohodě uklidilo zahradní náčiní na zimu, sekačky, motorové pily. Ve sklepě se našlo místo i na police, kam pilné a šikovné hospodyňky ukládaly zavařené kompoty, domácí marmelády, zavařené okurky, nakládané papriky. V koutě obvykle trůnil kameninový sud, kde kvasilo zelí. Na přípravě zelí se podílela celá rodina a když vykvasilo, byly doma přirozené vitamíny na chřipku a proti nachlazení.
Kdežto dnes se staví zpravidla menší domky s malými okny, protože je třeba šetřit energiemi. Jsou nové a moderní materiály, které nedovolují teplu, aby utíkalo ven a zimě, aby prostupovala zdmi dovnitř. A už se nekolaudují 2 bytové jednotky, protože už není moderní, aby děti žily pod jednou střechou s rodiči. Rodiče se na stavbu rodinného domu zadlužují většinou až na 30 let a děti si hledají samostatné bydlení, zpravidla pronájmy anebo si také sjednávají úvěry na koupi bytu či domu. Je jiná doba, jinak se staví, jinak se bydlí a jinak se žije.
Doba jde dopředu, vše se mění, ale jedno zůstává. Pevné rodinné vazby se nezpřetrhají ani ve společném bydlení pod jednou střechou, ani když rodiče bydlí v domku a děti v samostatném bytě.